Jaký způsob učení se cizího jazyka je nejlepší?

Cokoliv se člověk v životě učí, musí vědět PROČ. Při školní docházce sice tahle vcelku zjevná premisa často ustupuje vyššímu principu, kterým prostě bývá hlavně školou projít a získat papír, umožňující člověku zařadit se do kýžených společenských kruhů, ale všude jinde je to alfa a omega získávání nových vědomostí nebo dovedností. Pokud si neujasníme, proč se chceme něco naučit, náš mozek bude tápat a nové informace ukládat jen fragmentálně a nesystematicky. Je to podobné, jako kdybyste si sedli do auta a vyrazili na cestu, během které se budete kochat ubíhající krajinou a užívat si radost z jízdy, ale nebudete mít tušení, kam vlastně míříte.

Klíčové slovo CÍL

Ještě předtím, než se vrhnete do studia a koupíte učebnici, přihlásíte se na kurz nebo si stáhnete výukovou aplikaci, uvařte si kafe a odpovězte si na následující otázky:

• K čemu konkrétně potřebujete zvolený jazyk umět?
• Při jakých příležitostech ho budete potřebovat a používat?
• Jaká úroveň znalostí vás uspokojí?
• Kolik času denně jste ochotní a schopní svému studiu věnovat?

Nad odpověďmi se opravdu pečlivě zamyslete. Uvařte si k tomu třeba kafe a zanalyzujte si, k čemu daný jazyk potřebujete. Je zásadní rozdíl, jestli chcete jen rozumět internetovým článkům, získat jazykový certifikát třeba kvůli práci, domluvit se jednou do roka během dovolené u moře nebo se potřebujete stát rovnocenným partnerem zahraničních kolegů při obchodních jednáních. Každá potřeba totiž vyžaduje nejen jinou úroveň, ale hlavně jiný přístup.

Správné zdroje

Jakmile máte jasno v tom, čeho chcete docílit, je načase zvolit vhodnou metodu a případně si pořídit příručky a další materiály. Na základě svých zkušeností coby lektorky, tak vášnivé studentky cizích jazyků, bych efektivitu nejčastějších metod shrnula následovně:

Samostudium / učebnice pro samouky

V našich krajích je tenhle způsob studia pořád velmi oblíbený. Stačí si koupit knížku, ve které najdete CDčko nebo odkaz k poslechovým cvičením na internetu, a můžete se do toho pustit. Vyjde vás to poměrně levně, nemusíte se harcovat do žádné jazykovky a navíc studium s ní – aspoň na první dojem – „hezky odsejpá“: Na začátku lekce je článek, kterému člověk sám od sebe jakž takž rozumí, a nová slovíčka si dohledáte buď bokem ve slovníku, nebo o kousek dál v knize na stránce se slovní zásobou. Následně si vyplníte cvičení, odpovědi zkontrolujete podle klíče – a můžete se poplácat po ramenou, jak jste to všechno zvládli. Jaký je ale skutečný výsledek? Pokud si celou lekci projede tak dvakrát třikrát, v hlavě vám pravděpodobně utkví její téma spolu s většinou probíraných slovíček (která se ovšem budou s každým přibývajícím dnem trousit zase z hlavy ven) a alespoň teoretická znalost gramatická pravidla.

Shrnutí: Učebnice pro samouky, případně jakákoliv jiná učebnice, kterou si k samostudiu zvolíte, vám poskytne příjemný pocit z toho, že trénujete mozek a učíte se něco nového. V praxi potom můžete očekávat, že až narazíte na nějaké slovíčko nebo frázi, které jste se díky této učebnici naučili, budete jim rozumět (nebo vám budou alespoň připadat povědomé). A když budete studovat opravdu poctivě, začnete třeba rozumět různým článkům, titulkům nebo si budete moct dokonce přečíst nějakou knížku. Méně pravděpodobné ale je, že se dopracujete k tomu, abyste zvládli se sebejistotou daný jazyk aktivně používat – třeba si objednat jídlo v restauraci, vyřešit na letišti problém se zrušeným letem nebo rozumět cizinci na ulici. Úskalí této metody je zkrátka to, že vede primárně k pasivní znalosti, a to navíc hlavně v psané podobě – když na vás někdo promluví (a vám se poštěstí, že mu porozumíte), nebudete schopní pohotové, adekvátní reakce.

Jazykové kurzy

Pokud se zrovna nehodláte učit persky nebo jinou „obskurní“ řeč, ale máte políčeno na běžnější cizí jazyk, jako je angličtina, němčina nebo francouzština, než svěříte své peníze nějaké jazykové škole nebo lektorovi, zjistěte si reference (u perštiny vám bude muset nejspíš stačit, že jste vůbec nějakého lektora sehnali, ale u ostatních jazyků se to opravdu vyplatí). Řada jazykových škol totiž nabírá lektory ne na základě jejich kvalifikace a lektorských kvalit, ale podle toho, kdo je ochoten přistoupit na jejich často skoupé finanční podmínky. Nenechte se zmást ani domnělou výhodou, že kurz povede „rodilý mluvčí“. Nedělejte si iluze o tom, že všichni cizinci, kteří se rozhodli přijet do Česka a živit se učením angličtiny, jsou nadšení mentoři s vrozenou schopností předávat druhým gramatické a lexikální poklady své mateřštiny. Řada cizinců, kteří se v naší kotlině na kratší nebo delší dobu usadila, zvolila tenhle druh obživy jako ten zdánlivě nejjednodušší a nejdostupnější, protože dobře vědí, že po rodilých mluvčích je velká poptávka, a filtry kvality tudíž skoro chybí. Rodilý mluvčí, který navíc neumí ani základy češtiny, a tím pádem nemá potuchy o tom, jak čeština funguje, nemusí vždycky najít správný způsob, jak některé jazykové fenomény dobře vysvětlit. Rodilého mluvčího bez znalosti češtiny rozhodně nedoporučuji, pokud vaše znalosti nedosahují alespoň středně pokročilé úrovně (B1 / B2). Tedy s výjimkou malých dětí, které se cizí jazyk učí čistě na základě napodobování toho, co a jak lektor říká, protože zatím nemají teoretické znalosti o tom, jak jazyk funguje. Jakmile však člověk začne zasazovat svoje znalosti do teoretických rámců (to znamená od okamžiku, kdy nastoupí do školy), jeho mozek si začne vytvářet takové „šuplíčky“, do kterých si v cizím jazyce přiřazuje to, co už zná v mateřštině. Učení proto půjde mnohem snáz, když vám lektor bude umět jazyková pravidla systematicky vysvětlit.

Shrnutí kurzů: Pokud budete mít šťastnou ruku při výběru lektora a zvolíte skupinový kurz, můžete při studiu čerpat z toho, že se budete s ostatními učit ze vzájemných chyb, nastavovat si zrcadlo nebo se inspirovat vzájemnými řešeními úkolů, což může být velmi přínosné. Není tu ale většinou prostor pro zaměření se na osobní jazykové potřeby, všetečné dotazy nebo přizpůsobení tempa. Standardní jazykovky doporučuji v případě, když se rozhodnete „na sobě trochu máknout“ a osvěžit si nebo prohloubit svoje stávající znalosti, aniž byste měli jasný cíl – to znamená v případě, že vám stačí, když se naučíte různé zajímavosti a doplníte si pár bílých míst ve svých znalostech, které zlepší vaše všeobecné znalosti daného jazyka.

Jestliže však máte o svém studiu jasnější představy, nota bene potřebujete-li si jazyk zlepšit kvůli nějakému konkrétnímu účelu, doporučuji individuální kurz nebo jazykový mentoring. Vyjde sice dráž než skupinový kurz, ale tím, že vám ho lektor bude moct uzpůsobit na míru, můžete také očekávat vyšší efektivitu a lepší výsledky co do svých aktivních jazykových dovedností.

Aplikace

Vytunit své jazykové znalosti můžete taky s některou ze stovek, ne-li tisíců, výukových aplikací, které v Google Play nebo Apple storu najdete. Mezi ty, se kterými se ve svém okolí setkávám nejčastěji, patří Duolingo (ta je zdarma) nebo Babbel (stojí kolem 150 Kč měsíčně) a sama jsem se tři měsíce podle Duolinga učila řecky. Přestože učení prostřednictvím aplikací je většinou zábava, platí pro ně víceméně to samé co o učebnicích pro samouky: Nečekejte, že se z vás díky nim stane profesionální řečník, a vlastně ani že vás čas investovaný do poslechu a psaní nových slovíček a frází dostatečně vybaví pro cestování nebo uspokojivou konverzaci s cizincem. Stejně jako z učebnice si odnesete dobrý pocit, že se učíte něco nového a v paměti se vám určitě nějaké zajímavé obraty nebo výrazy ukotví – ovšem šance, že je sami vytáhnete z rukávu, až je budete potřebovat, je poměrně malá. Pokud si aplikaci berete k ruce s cílem, že si například během dovolené chcete umět objednat pivo na baru nebo chcete rozumět cedulím v obchodech, k tomu doporučuju raději slovník, konverzační příručku nebo překladač s tím, že s aplikací si pak můžete podobné situace procvičovat a rozšiřovat si například (pasivní) slovní zásobu. Ale obecně doporučuju mít na paměti, že aplikace je spíš hra než seriózní způsob, jak systematicky zlepšovat úroveň svých jazykových znalostí. Přesto všechno je to – oproti jiným svádědlům k prokrastinaci – ale poměrně šlechetná kratochvíle, proto pokud si nějaká jazyková aplikace získala vaše srdce, používejte ji dál. A pak dejte vědět, kam vás reálně ve vašich znalostech a schopnostech daný jazyk používat posunula.